Prasata stále extrémně nízko
Klid na trhu s jatečnými prasaty se prodlužuje. Německá vyhlášená cena zůstává dál na 1,50 € za kilogram JUT. Tomu se v minulém týdnu přizpůsobily i ostatní trhy v Unii. Prakticky všude panoval klid, jen v Polsku pokračuje turbulentní vývoj. Po rychlém růstu ceny na přelomu února a března, kdy Polsko předběhlo všechny ostatní, pokračuje teď neméně rychlý sestup.
Obraz trhu se selaty se proti minulému týdnu mírně zlepšil. Pokles ceny v Dánsku a Německu se zastavil a cena zůstala stejná. Jedinou zemí, kde propad poměrně rychle pokračoval bylo Nizozemsko. Selata tam zlevnila o 3,50 Eura.
Na našem trhu se v 25. týdnu naplno projevilo zlevnění v Německu. Průměrná cena jatečných prasat byla 36,02 Kč za kilogram. Pokles tak prakticky přesně odpovídá německému zlevnění o 10 centů. Porážky jatečných prasat zůstávají od počátku roku stále mírně vyšší, než tomu bylo v loňském roce. Na referenčních trzích bylo od počátku roku poraženo o 3 % zvířat (v kilogramech JUT) více než v loňském roce.
Pro tento týden zůstaly ceny beze změn.
-JS-
Objevil se nový prasečí parvovirus. Vakcíny pro klasický typ nezabírají
V Dánsku byl poprvé potvrzen výskyt nového prasečího parvoviru (nPPV), který poprvé identifikovali na podzim roku 2024 v Nizozemsku. Výzkumníci z Kodaňské univerzity jej odhalili v chovu prasnic, kde zvířata vykazovala klinické příznaky odpovídající nově popsanému syndromu.
Onemocnění postihuje především mladá prasata, přičemž úmrtnost zůstává obecně nízká. Mezi hlavní klinické příznaky patří vystouplé oči, kožní léze, alopecie (ztráta srsti), zpomalení růstu, průjmy po odstavu a nespecifické respirační potíže. V Nizozemsku se virus do poloviny roku 2025 rozšířil na více než 70 farem a v nich zasáhl až 80 % selat v přibližně polovině vrhů.
Laboratorní analýzy prokázaly přítomnost viru v játrech a slezině všech vyšetřených kusů. Genetická sekvenace ukázala, že dánský izolát je vysoce podobný kmenům cirkulujícím v Nizozemsku. Jak a kdy se virus do dánských chovů dostal, vědci zatím nezjistili.
Nový patogen sice patří do čeledi parvovirů, ale geneticky se liší od klasického prasečího parvoviru (PPV). Z toho důvodu běžně dostupné vakcíny proti klasickému PPV pravděpodobně neposkytují ochranu. Nový nPPV navíc nelze detekovat pomocí standardních testů PCR určených pro klasický parvovirus. Vyžaduje specifické diagnostické metody, které již nizozemští a dánští vědci vyvinuli.
Ačkoliv byl virus nalezen u všech testovaných prasat s typickými příznaky, vědci zdůrazňují, že na potvrzení přímé příčinné souvislosti mezi virem a syndromem je brzy. K definitivnímu prokázání patogenní role budou nutné další epidemiologické a experimentální studie. Veterináři a chovatelé by měli sledovat zdravotní stav mladých prasat a případná podezření hlásit, což pomůže zmapovat šíření viru a podpoří vývoj kontrolních opatření.
Zdroj: Pig333.com
Čínské potíže
Čína je často zmiňována jako rozhodující faktor v utváření cen jatečných prasat. Její obrovská poptávka po dovozu formuje celý světový trh. V poslední době se ale časy výrazně mění. Ekonomické ochlazení přineslo výraznou redukci v poptávce po vepřovém a přesně ve stejný čas se na trh dostala produkce ze zmodernizovaných a nově postavených farem, která přivedla čínskou produkci k historickému rekordu.
Výsledkem těchto protichůdných trendů je obrovský pokles ceny jatečných prasat. Ta se dostala na nejnižší úroveň za 16 let. Přitom ale náklady jen v posledních měsících výrazně poskočili. Čína je totiž závislá na dovozu krmných surovin a konflikt na Středním východě vyhnal ceny obilovin i sóji do nebývalé výše.
Chovatelé jsou tak ve dvojích kleštích. Extrémně nízká cena v kombinaci se zvýšením nákladů zřejmě prodlouží trend, který nastal v době epidemie afrického moru prasat - malé a střední farmy, které původně zajišťovaly 60 % produkce budou dál mizet. Už teď činí jejich příspěvek jen 30 % a další pokles se dá předpokládat. Dokončí se tak dokonalá přeměna za země malých soukromníků k zemi s obřími technologicky vyspělými chovy.
Zdroj: ThePigSite.com
Co přináší datová síť chovatelům prasat?
Ekonomika chovu prasat je v posledních letech jako na horské dráze. Růst nákladů na krmiva, energie i zpřísňující se legislativa v oblasti welfare a životního prostředí nutí každého pečlivě počítat každou korunu. Chcete vědět jak si stojíte v porovnání s konkurencí a zároveň mít jistotu, že unijní dotace budou v budoucnu zohledňovat reálnou situaci ve stájích? Odpověď nabízí Zemědělská účetní datová síť (FADN), která nově prochází velkou modernizací.
K hodnocení produkce a zisku přibývá také sledování environmentálních a sociálních parametrů. Evropská komise na základě těchto dat modeluje a nastavuje Společnou zemědělskou politiku (SZP). Pro sektor chovu prasat je klíčové, aby v těchto analýzách figurovala reálná data z českých provozů – jedině tak lze vyjednat smysluplnou podporu, která bude odpovídat skutečným nákladům.
Účast v šetření není jen jednostranná povinnost, pro váš podnik představuje cenný manažerský nástroj:
* Anonymní srovnání: Můžete okamžitě porovnat své ekonomické a produkční výsledky s průměrem stejně zaměřených podniků v ČR i v EU.
* Hlas při tvorbě dotací: Vaše data přímo ovlivňují to, jak se budou nastavovat budoucí dotační tituly SZP.
* Informační náskok: Získáte kompletní publikaci výsledků šetření FSDN a další bezplatné analytické služby, které vám pomohou při strategickém plánování.
* S údaji pracuje pouze kontaktní pracoviště FADN v ÚZEI a nikdy neslouží jako podklad pro kontroly ze strany SZIF, veterinární správy nebo finančních úřadů.
Moderní chov prasat se neobejde bez přesných dat. Zapojením do FSDN získáváte silný nástroj pro řízení vlastního podniku i možnost aktivně mluvit do toho, jak bude vypadat podpora vašeho oboru v budoucnu. ÚZEI stále hledá chovy prasat, které by se do FADN zapojili. Více na https://fadn.cz/.
Zdroj: ÚZEI