Ceny u nás stabilnější než v Německu
Německá cena při středečním vyhlašování znovu propadla o deset centů. Pro příštích sedm dní se tak bude cena jatečných prasat odvíjet od základu 1,40 € za kilogram JUT. Německo se tak dostalo ještě pod únorovou cenu a momentální cena je nejhorší od jara roku 2022. Už v průběhu minulého týdne signalizovala belgická burza zhoršení stavu. Cena na ní klesla o 3 centy. Naproti tomu v Maďarsku a Itálii cena mírně rostla (0,7 centu resp. 2,6 centu).
Stejně jako jatečná prasata i selata se vyvíjejí nepříznivým směrem. Na německé Nord-West burze zlevnila o 3 € za pětadvacetikilové sele (37 €) a v Nizozemsku o 1 Euro na 30 € za kus. Stejný směr nabraly ceny selat i v Dánsku. Třicetikilová selata nejvyššího zdravotního statusu se exportují za 28 €. To je při přepočtu na stejnou hmotnost, se kterou obchodují ostatní země (25 kg), dokonce jen 23 €!
V České republice ceny jatečných prasat ve 27. týdnu pokračovaly v mírné korekci propadu. Zvýšily se o dalších 27 haléřů. Dohromady s minulým týdnem se tak proti nejnižšímu bodu zvedly o 50 haléřů. O tom jak hluboká je současná krize nejlépe svědčí to, že stejná nižší cena byla v tuto dobu jen v roce 2018 a předtím až v roce 2003! Po všechna ostatní léta byly ceny ve 27. týdnu vyšší - a většinou výrazně.
Zlevnění v Německu se u nás projevuje poměrně neobvykle - Kostelecké uzeniny snižují cenu na 34 Kč, ale ostatní sledovaná jatka prozatím nechala cenu na 35 Kč.
-JS-
Žně se rozbíhají
Tak jako tradičně se sklizeň nejdřív rozbíhá na jižní Moravě, kde bylo na začátku týdne sklizeno už více než 16 %. To je ale zdaleka nejvíc v rámci celé ČR, kde je zatím posekáno jen 3,69 % ploch.
Prozatím se zdá, že výnos bude v letošním roce mírně nižší než loni, ale přitom stále vyšší než dlouhodobý průměr. Významnější podíl je sklizen prozatím jen u ozimého ječmene, u kterého je výnos 5,95 t/ha a u ozimé pšenice. Ta dala 4,93 t/ha, ale je třeba brát tyto informace s rezervou, protože i u těchto dvou plodin je sklizen jen zlomek ploch.
Celkově se dá očekávat, že vzhledem k vývoji počasí budou významné regionální rozdíly. Části ploch byly totiž postiženy ranními mrazíky, část suchem a potom extrémními horky. Pro ČR je ale důležité, že v každém případě bude trvat nadbytek obilovin a nutnost exportovat.
Cena se tak bude tvořit na základě úplně jiných faktorů než na základě objemu sklizně u nás. Loňská sklizeň byla celosvětově rekordní a od toho se odvíjejí momentálně vysoké zásoby. Na burzách je proto cena obilovin nižší než loni.
Zdroj: MZe, AK
Španělsko je stále problémovým bodem
Zatímco Německo snižuje už několik let produkci prasat, Nizozemsko vypisuje už třetí kolo výkupu farem a Dánsko avizuje zásadní změnu politiky v chovu prasat, Španělsko zůstává nevyzpytatelné a vyplňuje prostory, které ostatní země uvolnily. Ještě na podzim loňského roku povzbuzovaly organizace chovatelů ve Španělsku ke zvýšení produkce. Výsledkem je to, že v březnu bylo při srovnání s předchozím rokem o 2 % prasat více.
Problémy s dovozem španělského masa do maloobchodní sítě se už rozšířily ze zemí střední a východní Evropy i na další státy. Problémy způsobuje nově také ve Francii a Německu.
Ačkoli se teď o africkém moru prasat ve Španělsku moc nemluví, nová pozitivní zvířata se stále objevují. Jen v průběhu června a července se objevilo šest nových ohnisek a v nich 39 pozitivních divočáků. Jejich celkový počet se už blíží čtyřem stům. Naštěstí se ohniska stále objevují pouze v blízkém okolí Barcelony a infikované oblasti se tak nešíří.
Zdroj: COPA/COGECA
Záhada nekrózy uší se vyjasňuje
Nekróza uší u prasat (PEN) frustruje chovatele a veterináře po celá desetiletí. Toto celosvětově rozšířené onemocnění vede k poruchám welfare, sekundárním infekcím a ekonomickým ztrátám v důsledku nižšího váhového přírůstku. Navzdory mnoha teoriím a desetiletím výzkumu však pravá příčina PEN zůstávala nejasná. Nová studie nyní přinesla zásadní důkaz, že toto onemocnění přímo vyvolává bakterie Fusobacterium necrophorum.
Vědci provedli tři kontrolované, zaslepené pokusy na pětitýdenních selatech z chovů bez předchozího výskytu PEN. Selatům byly do tkáně ucha aplikovány Fusobacteriu tak, aby to simulovalo poranění ucha. U 7 z 9 zvířat se v těchto kotcích vyvinuly nekrózy uší, zatímco u kontrolních skupin ne. Příznaky postupovaly od zarudnutí kůže přes tvorbu strupů až po úplné odumření (nekrózu) a odpadnutí tkáně ucha, což přesně odpovídá projevům z praxe. Mikroskopické nálezy potvrdily zánět a přítomnost vláknitých struktur typických pro Fusobacterium. U 10 % zvířat se nekróza rozvinula i na neinfikovaném uchu, což naznačuje také šíření krví.
Identifikace původce mění pohled na zvládání této nemoci. K rozvoji nekróz je nezbytná kombinace dvou faktorů: poranění ucha a bakteriální infekce. Fusobacterium se běžně vyskytuje ve výkalech a slinách zdravých prasat, přičemž ranky po kousání či oděrky slouží jako vstupní brána infekce.
Objev otevírá cestu k vývoji cílených terapeutik či vakcín a představuje zásadní krok ke zlepšení welfare zvířat. Prozatím se chovatelé musí spokojit s tím, že budou snižování hustoty osazení kotců, eliminaci agresivních jedinců a důslednou sanitaci krmítek a napáječek pro snížení výskytu bakterií v prostředí.
Zdroj: Pig333.com