Selata pokračují v sestupuPo propadu z minulého týdne se cena jatečných prasat stabilizovala. Dál se bude prodávat za 1,50 € za kilogram. Naproti tomu v Dánsku se cena snížila o 75 ore (10 centů). Většina zemí kopírovala vývoj v Německu a cena klesala. Určitou naději dává Španělsko, které se trendu vzepřelo a cenu udrželo beze změn.
Pokud cena selat předznamenává vývoj jatečných prasat, pak chovatele prasat nečeká nic pěkného. Selata totiž dál výrazně zlevňovala. V Německu se pětadvacetikilová selata prodávají za 40 € za kus(-8 €). Stejný vývoj je i v Nizozemsku (36,50 €; -4 €). Nejnižší cena je potom v Dánsku. Selata jsou sice prodávána za 38,80 €, ale jde o třicetikilová selata. Při přepočtu na jednotnou váhu je tedy cena pouhých 32,30 €. Po krátkém nadechnutí v průběhu jara se tak ceny opět řítí na úroveň, na které byly na konci loňského roku.
Cena jatečných prasat za minulý týden v ČR stále ještě zůstávala nad 38,50 Kč. Podle vyhlášených cen to ale bohužel nebude platit pro týden, který právě končí. Jako reakce na snížení ceny v Německu vyhlásila jatka takřka plošně cenu o 2-3 Kč nižší, tedy 35 - 36 Kč za kilogram. Tyto vyhlášené ceny by měly platit i pro týden nadcházející.
-JS- Dánsko se soustředí na vlastní spotřebuNová dánská menšinová vláda, která se tvořila s obrovskými problémy, vysílá do světa šokující signály. Podle vládního prohlášení, které by mělo být podkladem pro společnou vládu čtyř stran je dlouhodobým cílem, aby byl chov prasat v Dánsku směřován k produkci zvířat, která by byla užívána pro potřebu výživy uvnitř země. Konkrétní opatření jak k tomu dojít a jaké by byly dopady však materiál nezmiňuje.
Na čem se ale nová vláda shoduje je posílení obcí, které by měly být schopny zabránit rozšiřování farem nebo jejich zakládání. Také předpokládají zvýraznění politik směřujících k lepšímu welfare a v souladu se svým zaměřením hodlá vláda více naslouchat organizacím chránícím zvířata a životní prostředí.
Pokud by tato politika byla uvedena do praxe, znamenalo by to pro evropský, ale i celosvětový trh s prasaty vepřovým masem obrovskou změnu. Dánsko má momentálně přibližně 600 % soběstačnosti a vyváží přibližně 16 milionů selat ročně.
Zdroj: Pig333.com Přinese nová legislativa spravedlivější tvorbu cen?Evropský parlament schválil zásadní revizi pravidel pro společnou organizaci zemědělských trhů. Nová legislativa míří přímo na posílení pozice farmářů v dodavatelském řetězci a zavádí povinné nástroje, které mají zabránit výkupu komodit pod reálnými výrobními náklady. Pro chovatele prasat, kteří dlouhodobě čelí extrémním výkyvům cen krmiv, energií i samotného vepřového masa, jde o klíčovou změnu.
Každý členský stát EU bude mít nově povinnost sestavit a veřejně publikovat oficiální online cenové ukazatele (benchmarky). Tyto indexy musí detailně kalkulovat skutečné výrobní náklady v daném sektoru – u chovu prasat půjde zejména o ceny krmných směsí, energií, veterinární péče a lidské práce. Tyto nezávislé indexy budou sloužit jako oficiální referenční bod pro vyjednávání s jatkami a obchodními řetězci.
Smluvní ujednání mezi chovateli a nákupčími musí nově tyto oficiální indikátory zohledňovat. Pohyb výrobních nákladů se tak musí transparentně a flexibilně promítat do finální výkupní ceny. Smlouvy budou povinně obsahovat revizní doložky, které umožní automatickou úpravu ceny při skokovém nárůstu nákladů (např. při krmivové krizi). Výjimky (tzv. opt-out) jsou možné jen při jasném oboustranném souhlasu.
Legislativní balíček nyní míří ke schválení Radou EU. Pro chovatele prasat se otevírá šance na stabilnější a spravedlivější ekonomické prostředí, kde by cena konečně mohla odpovídat realitě na farmách.
Zdroj: Europrlament Organizace producentů nejsou jen odbytovky (a už vůbec ne Agropork)Dotace z evropských prostředků mají pro chovatele obrovskou výhodu: jsou stabilní a předvídatelné. V chovu prasat jsou zatím využívány ve dvou oblastech - podpoře welfare a vakcinací. V budoucnu by ale mohly být využity i prostřednictvím organizací producentů. Pozor - nemá to nic společného s podporou odbytových organizací, na kterou si zřejmě mnozí vzpomínají.
Dnes je organizace producentů (OP) skupina chovatelů, která si sama určí, na co chce podporu využít. Tyto cíle zapracuje do vlastního operačního programu a následně může čerpat prostředky na jejich plnění. Výhodou je široká škála aktivit, které lze podporovat. Může jít o společný nákup služeb, například veterinárních, poradenských nebo dezinfekčních, o monitoring a řízení klimatu ve stájích nebo o investice do technologií jednotlivých členů. Právě investice jsou pro chovatele často nejzajímavější – v jiných sektorech, například u drůbeže, pomáhají OP financovat modernizaci technologií či přechod na nové systémy ustájení.
Aby mohla OP podporu získat, musí být uznána SZIF. To vyžaduje minimálně tři subjekty, které se spojí, nastaví odpovídající strukturu organizace a budou prostřednictvím OP společně uvádět produkci na trh. Proces sice není úplně jednoduchý, ale přínosy mohou být výrazné. V nové SZP po roce 2028 by podpora mohla dosahovat až 4,1% z obratu organizace producentů, což představuje zajímavý potenciál pro ekonomiku chovů prasat.
Zdroj: valná hromada SCHP |
Vývoj ceny jatečných prasat
|
Ceny selat
|
|
Německo
|
40,00 €/kus |
|
|
Dánsko |
38,80 €/kus |
|
|
Holandsko |
36,50 €/kus |
|
|
|
Kurs € -
24,225 Kč |
|