Nízké ceny dál tlačí na chovatele
Středeční vyhlašování ceny v Německu nic nového nepřineslo. Cena zůstala na 1,4 € za kilogram JUT za tepla. Dánsko však ohlásilo pokles o 20 ore (necelé 3 centy). Pokud jde o ostatní trhy v EU, pak bylo minulý týden obchodování velmi nepřehledné. Ve Polsku cena klesla poměrně výrazně (5 ct), ve Španělsku lehce (-1 ct) a naopak v Itálii a Maďarsku prasata mírně zdražila.
Také cena selat se zastavila. V Německu, Holandsku i Dánsku zůstala na stejné hodnotě, jako v minulém týdnu. Znamená to 30 € za kus v Německu, 27 € v Nizozemsku a 28 € v Dánsku. V Dánsku je cena uváděna za třicetikilové sele, v ostatních zemích za sele o hmotnost 25 kg.
Na našem trhu jsou k dispozici informace o výsledcích obchodování ve 29. týdnu, kdy se i na našem trhu projevil pokles cen v Německu. Jatečná prasata ve třídách SEU se prodávala v průměru za 34,63 Kč za kilogram. Už jsou tak jen 3 koruny nad nejnižší cenou za posledních dvacet let (jaro 2022). Situace je však ještě horší než v té době, protože náklady se neustále zvyšují. Situaci dokresluje skutečnost, že rozdíl mezi cenou ve 29. týdnu letos a v roce 2023 je více než 24 Kč!
Pro příští týden byly jatkami vyhlášeny ceny v rozmezí 33 a 34 Kč za kilogram JUT za studena.
-JS-
Konkurence na světovém trhu dál roste
Exportéři vepřového masa nemívají na růžích ustláno nikdy. Geopolitické turbulence a veterinární problémy často znamenají rychlé a nepříjemné změny. Teď se zdá, že je situace ještě horší. Vedle jednorázových vln se totiž mění celková rovnováha na trhu - poptávka se snižuje a nabídka naopak roste.
Největší světový nákupčí vepřového masa, Čína, dál snižuje svůj apetyt a dováží stále méně. I pokud pomineme dva roky extrémních dovozů, kdy africký mor prasat prakticky zdvojnásobil poptávku, dochází k postupnému poklesu dovozů. Především se to týká vepřového masa. Poptávka u drobů zůstává poměrně stabilní a Čína dnes dováží víc vnitřností, než běžného masa. V prvním pololetí klesl dovoz masa o 15 %, zatímco drobů jen o 5 %. Může za to na jedné straně zvýšení čínské výroby a na straně druhé nižší spotřeba.
Problém je ale i na straně nabídky. Exportní ambice má stále více zemí. Rusko patří mezi exportéry už několik let a svůj podíl na trhu stále zvyšuje, Brazílie ohlásila exportní rekord v prvním pololetí a mezi exportéry vyvážející do jihovýchodní Asie se nově zařadila i Paraguay.
Pro evropské exportéry tedy bude trh stále komplikovanější. Stošestnáctiprocentní soběstačnost EU zůstane pravděpodobně jedním z největších úskalí evropského chovu prasat.
Zdroj: pig333.com
Víte co je nutná porážka?
Mezi chovateli je hluboce zakořeněný pojem nutná porážka v souvislosti s přepravou zraněného nebo nemocného na blízká jatka k porážce. Už mnoho let je ale skutečnost jiná. Pokud je zvíře schopno přepravy, pak jde o běžnou porážku a nutná porážka je termín určený pro porážku přímo na hospodářství.
Pokud jinak zdravé zvíře není schopno přepravy na jatka, aniž by mu tím bylo působeno nepřiměřené utrpení, může být poraženo, tj. omráčeno a vykrveno v hospodářství po prohlídce veterinárním lékařem. Tělo takhle poraženého zvířata musí být přepraveno na jatka hygienicky a bez zbytečného odkladu. Při porážce na místě smí být odstraněny pouze žaludek a střeva; další úprava není možná. Všechny odstraněné vnitřnosti musí být s poraženým zvířetem přepraveny na jatka a musí být identifikovány jakožto patřící k uvedenému zvířeti.
Nutnou porážku může provést osoba, která sice není odborně způsobilá (řezník, veterinář), ale je náležitě proškolená. Zvíře přitom musí být ušetřeno veškeré zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení. Pokud mezi porážkou a přepravou na jatka uběhnou více než 2 hodiny, musí být tělo poraženého zvířete zchlazeno. Pokud to klimatické podmínky dovolují, není aktivní zchlazení nezbytné.
Poražené zvíře musí na jatka doprovázet informace o potravinovém řetězci a úřední osvědčení schváleného veterinárního lékaře, nebo musí být toto osvědčení v jakémkoli formátu odesláno předem.
Pokud jsou splněny veškeré náležitosti, mohou jatka takové zvíře přijmout. Mnohem častěji je sice nutná porážka využívána u skotu, ale i chovatelé prasat by měli vědět, jaké jsou možnosti a co je vlastně nutná porážka podle současné legislativy.
Zdroj: MZe
Nová strategie EU pro živočišnou výrobu
Na začátku měsíce představila Evropská komise Strategii pro živočišnou výrobu, která by měla zajistit chovatelům v EU jistější budoucnost. Celá strategie nepřináší žádné převratné novinky a v podstatě jen shrnuje dosavadní snahy Evropské komise. Mluví o tom, že bude dál akcentovat welfare zvířat a usilovat o to, aby dovážené produkty splňovaly stejné podmínky. Pro chovatele pozitivní by mělo být, že komise hodlá posílit mechanismy zajišťující proti výkyvům trhu a epidemickým nákazám. Ani snaha o redukci emisí a podporu využití statkových hnojiv není nic nového.
Velkou prioritou se zdá být zajištění dostatečného objemu bílkovinných krmiv. EU je totiž v tomto směru výrazně závislá na dovozu ze severní i jižní Ameriky. Do roku 2035 by komise chtěla zajistit, že si Evropa vyrobí 35 % bílkovinných krmiv. To znamená zvýšení o 9 %. Hlavním zdrojem by se měli stát luskoviny a olejniny pěstované v EU.
Strategie je tak souhrnem už více či méně známých tendencí. Bude mnohem víz záležet na konkrétních opatřeních, která se podaří zrealizovat. Pro chovatele prasat je tak paradoxně nejdůležitější informací jeden technický detail - komise předpokládá předložení návrhů k welfare prasat v roce 2027.
Zdroj Evropská komise