Stejná průměrná cena jako před 20 lety
V Německu začátek prázdnin nepřinesl nic nového. Vyhlášená cena jatečných prasat zůstala beze změny na 1,50 € za kilogram. Mnohem nepříznivější je změna v Dánsku, kde prasata zlevnila skoro o 7 centů. Celý evropský trh byl v minulém týdnu v klidu, který narušovaly jen dvě země střední Evropy, kde prasata zlevňovala. Šlo o Polsko (-1 cent) a Maďarsko (-11 centů).
V souladu s tím, že se neměnila německá cena jatečných prasat, zůstala beze změny také cena selat na Nord-West burze (44 € za sele o hmotnosti 25 kilogramů). Bohužel je to jediná země s tímto vývojem. V Nizozemsku i v Dánsku cena klesala. V Nizozemsku selata zlevnila o 2 Eura na 31 € za pětadvacetikilové sele a v Dánsku o 6,70 Eura (32,10 €) za třicetikilové sele.
Po poklesu ceny z minulého týdne došlo k mírné korekci. Cena vzrostla o 24 haléřů na 36,26 Kč za kilogram JUT. Vzhledem k celkovým ztrátám je to ale naprosto kosmetická záležitost. První polovina roku byla pro chovatele velmi nepříznivá. Průměrná cena za 26 týdnů je pouhých 38,41 Kč za kilogram JUT v průměru tříd SEU. Pro srovnání v roce 2006 byl průměr za stejné období přibližně o korunu vyšší.
Pro příští týden zůstávají ceny beze změn.
-JS-
Ministr slíbil pomoc
Extrémně nízké výkupní ceny jatečných prasat a historicky nejnižší soběstačnost České republiky v produkci vepřového masa. To byla hlavní témata mimořádného jednání ministra zemědělství se zástupci Svazu chovatelů prasat. Obě strany označily současnou situaci domácích producentů za kritickou a shodly se na nutnosti rychlých finančních a systémových kroků, které pomohou tuzemským chovům překonat momentální bouřlivé období.
„Situace našich chovatelů je alarmující. Musíme reagovat na momentálně se měnící situaci v celé Evropě a poskytnout tuzemským chovům adekvátní podporu. Jinak riskujeme masivní vlnu likvidací chovů, kterou už nepůjde vzít zpět. Naším společným zájmem je udržet kvalitní české vepřové maso na pultech obchodů,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Úroveň chovů prasat, které dnes u nás fungují, je přitom velmi vysoká, z pohledu efektivity patří naše chovy ke špičce Evropy. Přesto je současná situace na trhu s vepřovým masem natolik závažná, že by bez dostatečné podpory ze strany státu byly i tyto chovy ohroženy.
Ministerstvo zemědělství a Svaz chovatelů prasat se na jednání shodli na klíčových bodech pro stabilizaci sektoru:
- Maximální naplnění národních podpor: Všechny dostupné národní dotační programy směřující do chovu prasat budou využity v maximální možné míře. Konkrétní alokace bude flexibilně reagovat na aktuální stav u ostatních komodit a finanční možnosti resortu.
- Navýšení celkového rozpočtu: Obě strany se shodly, že stávající rámec národních dotací je pro pokrytí veškerých rizik nedostatečný a je nezbytné usilovat o navýšení celkového rozpočtu národních dotací.
„Oceňujeme konstruktivní přístup Ministerstva zemědělství. Rychlá implementace těchto opatření je klíčová pro to, aby chovatelé získali jistotu a překlenuli období nestability, kterému evropský trh s vepřovým masem momentálně čelí,“ řekl předseda SCHP Josef Luka.
Odpočinek po prvním vrhu nemusí být škodlivý
Neproduktivní dny prasnic jsou možná nejdůležitějším ukazatelem, který ovlivňuje ekonomiku chovu prasnic. Překvapivě ji ovlivňuje stejně nebo dokonce víc než počet počet narozených selat nebo oprašenost. Chovatelé se proto soustředí na to, aby se podařilo připustit prasnice hned na první říji po odstavu.
Tohle pravidlo ale může mít jednu výjimku. U prasnic po prvním porodu je možné jednu říji přeskočit. Prasničky, které typicky mají největší úbytek váhy i tělesného tuku mohou benefitovat z prodlouženého odpočinku a následná lepší užitkovost vynahradí neproduktivní dny, které to vyvolá.
Pokusy ukázaly, že přeskočení říje znamená 28 neproduktivních dní prasnice proti přibližně 12 dnům za běžného stavu. Zároveň ale mají tyto prasnice na druhém vrhu o 1,2 živě narozeného selete víc a o 3,7 % lepší oprašenost. Jen pokud se započtou tato pozitiva, je prodloužení odpočinku ekonomicky mírně pozitivní. K tomu se ale přidávají dlouhodobé a obtížně kalkulovatelné efekty jako větší pravděpodobnost, že prasnice vydrží ve stádě i pro další laktace. To znamená nižší potřeba obměny stáda a zároveň lepší poměr mezi dospělými prasnicemi, které jsou považovány za stabilnější a prasničkami.
Efekt přeskočení jedné říje u prasnic po prvním vrhu je samozřejmě závislé na parametrech podniku, ale je přinejmenším zajímavé se nad ním zamyslet a nebrat v úvahu jen neproduktivní dny ale i dlouhodobé benefity.
Zdroj: NationalHogFarmer.com
Uznání regionalizace Neměcka se blíží ... ale pomalu
Jedním z důležitých bodů právě končící oficiální cesty německého spolkového ministra zemědělství Aloise Rainere bylo pokračování rozhovorů o znovuotevření čínského trhu pro německé maso. Již od roku 2020 je totiž čínský trh kvůli výskytu afrického moru prasat německému masu uzavřen.
Během setkání ministr Rainer, jeho čínský protějšek Čang Ču a ministryně pro cla Sun Mej-ťün položili základy pro další konkrétní kroky k dohodě o regionalizaci. V této souvislosti čínský ministr přijal Rainerovo pozvání pro skupinu čínských odborníků, kteří v blízké době navštíví Německo. Cílem jejich cesty je přímo na místě získat poznatky o opatřeních proti nákazám zvířat, včetně postupů uplatňovaných v boji proti africkému moru prasat (AMP). Tato návštěva představuje klíčový předpoklad pro další pokrok v jednáních o regionalizaci.
Znovuotevření čínského trhu by bylo pro celý evropský trh výraznou úlevou. Trh je momentálně zaplaven španělským masem, které ztratilo svá odbytiště. I přes pokroky v jednání se ale nedá očekávat, že by k tomu mohlo dojít dříve než na konci letošního roku.
Zdroj: Spolkové ministerstvo zemědělství