Cena horší než před dvaceti lety
Po razantním zlevnění z minulého týdne se situace uklidnila a ceny v Německu a Dánsku zůstaly beze změny. Tradiční sezónní ochlazení prodejů však nedávají příliš nadějí na brzký obrat k lepšímu. Vzhledem k vývoji proto nemohlo být překvapením, že minulý týden byl prakticky na všech burzách ve znamení výrazného zlevňování. Největší poklesy zaznamenalo Nizozemsko a Belgie (-14 resp. -12 centů), naopak ve Francii a Polsku bylo snížení ceny prakticky neznatelné (pod 1 cent).
Také na trhu se selaty je vývoj pro chovatele hrozivý. Selata v Německu zlevnila o 5 € na 35 Eur za kus. V Nizozemsku se cena snížila na 31,50 € za sele (25 kg) a stejný trend zaznamenalo i Dánsko, odkud se třicetikilová selata vyváží za 38,80 € za kus.
Podle očekávání se propad německé vyhlášené ceny promítl také na našem trhu a jatečná prasata po téměř čtyřech letech prolomila hranici 40 Kč. V průměru byla v minulém týdnu prodávána za 39,76 Kč za kilogram. Pro zajímavost před dvaceti lety, ve druhém týdnu roku 2006, byla cena jatečných prasat 43,16 Kč/kg. To znamená o 3,40 Kč vyšší než dnes.
Po vzoru Německa se cena stabilizovala a pro příští týden zůstávají v platnosti současné ceny.
-JS-
Žádost o dotaci musí být podána do konce ledna
Už ode dneška je možno podávat žádosti o dotaci na dotační program 8.F.d. pro rok 2026. Doba pro podávání žádostí není příliš dlouhá a končí 31. ledna. Kdo by v průběhu těchto čtrnácti dní žádost nepodal, nebude mít na konci dotačního období možnost podat doklady prokazující vynaložené náklady a v konečném důsledku tedy dotaci nebude moci získat.
Žádost je podávána, tak jako tradičně, pouze elektronicky prostřednictvím portálu farmáře. Povinnou přílohou je ozdravný program schválený odpovídající Krajskou veterinární správou ještě před začátkem dotačního období, tedy před 1. říjnem 2025. Na základě žádosti bude, tak jako v minulých letech, v průběhu jara vyplacena záloha.
Chovatelé, kteří plánují provést repopulaci s podporou programu 8.F.a., musí dobře zvážit časové rozvržení. O oba programy totiž není možné žádat souběžně. Je tak nutné si zvolit, zda v daném roce bude podána žádost na 8.F.a. nebo 8.F.d.
Zdroj: SZIF
Aujeszky si v Maďarsku vybral velkou oběť
Již v minulém vydání Vepřovinek se objevila informace o výskytu Aujeszkyho choroby (ACH) v Maďarsku. Detailnější informace ukazují o jak velký problém se jedná. Na jihu Maďarska, blízko chorvatských hranic, byla na jedné farmě produkující selata zjištěna ACH. Následně byla potvrzena v dalších třech napojených farmách stejného vlastníka. Jen na okraj, jedná se o zahraničního investora z Holandska. Farmy patřily mezi nejlepší v Maďarsku.
Co je ale zásadní novinkou je rozsah. Na všech čtyřech farmách je dohromady ustájeno 120 tisíc prasat, která jsou všechna určena k utracení.
Zdroj: Pracovní skupina pro vepřové maso Copa-Cogeca
Starší prasnice mají víc zalehnutých selat
Ztráty selat do odstavu jsou velkým tématem už delší dobu. Vysokopočetné vrhy znamenají mnohem větší nároky na prasnice i personál na porodnách a každá chyba se odrazí mnohem výrazněji než tomu bylo dříve. Zároveň je úhyn selat jedním z argumentů, kterým se ohánějí ochránci zvířat. Proto jde o téma, kterému je věnována velká pozornost.
Vysoká obrátkovost stáda prasnic bývá často připisována tomu, že se s vyššími paritami snižuje počet živě a naopak roste počet mrtvě narozených selat. Jeden z mnoha pokusů na toto téma ale ukazuje, že ještě mnohem výraznější efekt mají rostoucí ztráty selat v průběhu kojení. V rámci tohoto pokusu byly sice počty živě narozených selat na třetích a dalších vrzích nižší, ale rozdíl byl velmi nepatrný. Od třetího vrhu dál ale prakticky lineárně rostly úhyny selat v průběhu kojení. Při dohledávání důvodů se ukázalo, že 75-79 % všech těchto ztrát jde na vrub zalehnutí. I to je tak jeden z výrazných argumentů ve prospěch udržování vysoké obrátkovosti stáda prasnic.
Zdroj: NationalHogFarme.com