Nejasný obraz trhu se selaty
Celý evropský trh s jatečnými prasaty uvízl na mrtvém bodě. Německá vyhlášená cena znovu zůstala na 1,6 € za kilogram JUT za tepla a dá se předpokládat, že ostatní země budou tenhle trend následovat. Přinejmenším v minulém týdnu se tak dělo a ceny se většinou neměnily. Pozitivní vítr by do obchodování mohl vnést příklad Španělska, kde cena už v minulém týdnu stoupla o půl centu a nyní o další 1,5 centu. Na opačném pólu se ocitlo Polsko, kde po rychlém růstu ceny v prvních měsících roku nastal rychlý pád. Od poloviny března zlevnila jatečná prasata o více než 6 korun.
Trh se selaty nabízí velmi smíšený pohled. Každá země si jede po své vlastní linii. Na Nord-West burze se cena neměnila (52 €/kus), v Nizozemsku pokračovalo zlevňování (-3 €) a Dánsko naopak ohlásilo zdražení. Doufejme, že jde o první vlaštovku zlepšující se situace (+2,60 €).
U nás zůstala cena jatečných prasat ve srovnání s předchozím týdnem na stejné úrovni. Chovatelé dostávali v průměru 38,50 Kč za kilogram JUT za studena. Porážky přitom zůstávají na přibližně stejné úrovni, na jaké byly v loňském roce. Podle vyhlášených cen se zdá, že ani v příštím týdnu nedojde k žádné podstatnější změně.
-JS-
V Maďarsku se mor dostal do chovu
Ačkoli je Maďarsko už dlouhou dobu jednou ze zemí, kde se objevuje africký mor prasat, až dosud se omezoval jen na černou zvěř. Nyní ohlásily úřady záchyt na farmě se 3 tis. prasaty na východě země. Chov se nachází v obci Vállaj, prakticky na samotné východní hranici země. Chov byl okamžitě uzavřen a probíhá jeho depopulace.
Kolování viru v populaci divokých prasat je věc, která se bude v Evropě jen velmi těžko řešit a chovatelé se zřejmě budou muset naučit s tímto rizikem žít. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jim to nedaří. Jen za rok 2025 se AMP dostal do 585 chovů. To představuje meziroční nárůst o 76 %. Drtivou většinu z nich (476) má ale na svědomí Rumunsko, kde byly morem doslova zaplaveny stovky malých záhumenkových farem.
To že ani velcí hráči nemohou nad morem mávnout rukou a říct, že je to problém těch malých se špatnou biosecurity, ukazuje nedávný případ chovu s 21 tisíci zvířaty v Polsku (https://www.schpcm.c...). Biologická bezpečnost chovu by tak měla být stále jednou z klíčových priorit každého chovatele.
Zdroj: NÉBIH
Polsko se mění
Polsko patří s více než 9 miliony prasat na šesté místo v žebříčku největších evropských producentů. Přesto má dosud punc zastaralého systému s mnoha záhumenkovými farmami. Celkový obraz se však v posledních letech dost podstatně mění. Od roku 2005 klesl počet farem z 315 000 na pouhých 43 000 v roce 2026, zatímco průměrná velikost stád vzrostla z 54 na více než 200 prasnic na farmu. Navíc se i tady prosazuje integrace. Přibližně 60 % produkce totiž pochází z farem zapojených do řetězců formovaných podle španělského vzoru - chovateli jsou integrací dodána selata, krmiva a ostatní nezbytnosti a jsou od něho naopak odebrána vykrmená prasata. To s sebou ale přineslo oddělení produkce selat od zbytku výrobního cyklu.
A právě to je dnes jeden z největších problémů Polska. Africký mor prasat a malá produktivita znamenala konec pro mnoho malých chovů a nutnost dovážet velké množství selat. Jejich hlavním dodavatelem je Dánsko a v roce 2025 jich osud bylo dovezeno téměř 8 milionů. Jednou z hlavních snah polských chovatelů je tak postavit na nohy reprodukční stáda a začít si znovu produkovat selata sami.
Zdroj: EPP
Danish Crown hledá svoji novou tvář
I když dánský družstevní gigant Danish Crown, jeden z největších evropských producentů vepřového masa, již delší dobu hledá svoji novou tvář, stále se zdá, že ideálu nedosáhl. Momentálně zahajuje reorganizaci, která by měla snížit administrativní náklady a zvýšit efektivitu. Až dosud ho tvořilo osm samostatných podniků, které operovali naprosto nezávisle. (Foods, Beef, Sokolow, DAT-Schaub a další). Ty budou nyní mnohem více integrovány.
Nová struktura s sebou přinese zeštíhlení managementu a snížení počtu řídicích úrovní. S touto reorganizací je však spojeno také výrazné snižování stavů. Během následujících dvou až tří let plánuje podnik zrušit přibližně 800 pracovních míst napříč svou mezinárodní organizací. Propouštění se dotkne především manažerů a administrativních pracovníků v souvislosti s integrací centrálních funkcí.
"Naši majitelé, chovatelé, zažívají díky nízkým výkupním cenám těžké časy. Také konkurence na světovém trhu roste. Musíme proto využít každou možnost jak posílit naše postavení a zlepšit výkupní ceny pro naše chovatele." řekl generální ředitel Danish Crown Niels Ulrich Duedahl.
Vedení si od přechodu na nový organizační model slibuje zvýšení efektivity a úsporu přibližně 500 milionů dánských korun (zhruba 1,65 miliardy Kč) v horizontu dvou až tří let.
Zdroj: Danish Crown