Chovatelům prasat konečně svitla nějaká naděje. I když tento týden zůstala cena beze změny, v minulých dvou týdnech výrazně poskočila. Až do středy bude dál platit základ 1,60 € za kilogram JUT za tepla. Posun cen v Německu znamená, že rostly prakticky všechny ceny v Evropě a obzvlášť u tradičních souputníků Německa bylo tempo růstu velmi vysoké. V Nizozemsku 10 centů a v Belgii 8 centů.

Také na trhu se selaty se pohnuly ledy. Cena selat se také už dvakrát zvyšovala - v Německu (36 € za kus minulý týden a 41 € tento) a v Nizozemsku (30 a 33,50 € za kus). Cena selat exportovaných z Dánska se posunula minulý týden na 36,10 € za třicetikilový kus a tentokrát na této hodnotě zůstala.

Pozitivní posun se projevil i na našem trhu. Průměrná cena jatečných prasat ve třídách SEU byla v minulém týdnu 36,79 Kč. To znamená zdražení o 2,30 Kč. Navíc se dá předpokládat, že i v tomto týdnu bude pozitivní vývoj pokračovat.

Přes tento příznivý posun je ale průměrná cena od začátku roku extrémně nízká. Dosahuje jen 37,71 Kč, což je o 10 Kč méně než loni a dokonce o 15 Kč méně než předloni. Také ve srovnání s pětiletým průměrem je to výrazně méně (-11 Kč).

Pro příští týden vyhlašují Kostelecké uzeniny stejnou cenu jako v minulém týdnu (38 Kč/kg) . Jatka Český Brod a část moravských jatek nabízí 39 Kč.

-JS-

Nové programy na welfare

V letošním roce se podařilo notifikovat tři nové podprogramy, které budou spadat do Národních dotací na welfare (20.C.). Nové podpory budou spojeny s větší plochou pro prasničky v odchovu, napájením prasnic z volné hladiny a využitím welfare porodních kotců.

Všechny tři podprogramy budou zařazeny v zásadách pro příští rok a bude nutné o ně žádat už v průběhu letošního září. Protože ale Zásady pro dotace, ve kterých budou pravidla uvedena, vyjdou s největší pravděpodobností později, připravuje Svaz chovatelů prasat webinář k tomuto tématu, kde by měli být k dispozici detailní informace o všech třech programech. Informace se budou týkat také způsobu administrace, vedení interní evidence a hlášení potřebných informací do systému IRZ.

Předběžně je termín webináře stanoven na 9.9.2026 od 13:00. Pozvánky a způsob registrace zašleme zájemcům v nejbližších vydáních Vepřovinek.

SCHP

Přísnější pravidla pro spalovací pece

V loňském roce proběhla rozsáhlá novela zákona o ochraně ovzduší (201/2012 sb.). Jednou z novinek kterou přinesla je i změna frekvence povinných autorizovaných měření u pecí pro spalování kadáverů přímo na hospodářství. Až dosud bylo nutné, aby bylo provedeno alespoň jednou za tři roky. Po novele vyhlášky, která na zákon navazuje (415/2012 sb.) se tato frekvence mění na povinné každoroční autorizované měření emisí.

Všechna dosud provedená měření ukazují na to, že jsou emise hluboko pod limity a zpřísnění tak nemá žádné reálné opodstatnění. Svaz chovatelů prasat proto jedná s Ministerstvem životního prostředí o možnostech řešení této nešťastné situace. Do budoucna dojde s největší pravděpodobností ke změně a zmírnění podmínek. V tomto okamžiku je však třeba akceptovat legislativu a zajistit každoroční autorizované měření emisí.

SCHP

Kdo má největší zatížení prasaty?

Odpověď na tuhle otázku je poměrně překvapivá. Asi každý, kdo se v chovu prasat pohybuje by řekl, že největší zatížení na hektar má Dánsko. A měl by pravdu, pokud budeme brát celé státy. V Evropě je však jedna země, která se takovému posuzování vzpírá. Je jí Belgie. Rozdělení na Vlámskou a Valonskou část je velmi ostré. Nejenže má každá část svůj vlastní parlament a svoji odlišnou řeč. Rozdíly jsou i v hsopodářské sféře a zemědělství. Prakticky veškerá chovaná prasata se nachází právě ve Vlámsku a ve Valoni je jen zanedbatelné procento.

Pokud bychom tedy posuzovali tento region samostatně, byla by to prasaty zdaleka nejhustěji obsazená oblast v EU. Dánsko má přibližně 2,86 prasete na hektar. Průměr pro celou Belgii je 1,71 prasete na hektar, ale samotné Vlámsko má takřka neuvěřitelných 3,6 prasete na hektar. Pro srovnání v Česku je zatížení 0,17 prasete na hektar. Takže Vlámsko má více než dvacetkrát vyšší zatížení, než my.



Zajímavostí z tohoto pohledu je skutečnost, že pokud pomineme Finsko a Švédsko, které mají velmi specifické podmínky a přístup, jsou v žebříčku zatížení prasaty za námi už jen samé "nové" země EU.

Zdroj: Eurostat, ThePigSite