Selata dál zlevňují
To, k čemu nedošlo minulý týden nastalo nyní. Dánská cena prolomila historický rekord. Stoupla o 40 ore (5 centů) na 14,60 Dkk (1,96 €) za kilogram. Německá vyhlášená cena se však nepohnula. Známky zlepšování situace však byly patrné i v uplynulém týdnu. Jatečná prasata zdražila v Nizozemsku, Francii, Itálii i Španělsku.
Už třetí týden pokračuje situace, kdy velcí exportéři selat zlevňují a Německo jako jejich významný dovozce cenu drží. Vývoz třicetikilových selat s nejvyšším zdravotním statusem z Dánska probíhá za 75,10 € za kus (-4,70 €). V Nizozemsku je cena stanovována pro selata s hmotností 25 kg a i ta klesla o 1,5 € na 60 €. Na Nord-West burze se však cena už měsíc drží na 74 € za pětadvacetikilové sele.
Cena jatečných prasat se ve 25. týdnu po sedmi dnech vrátila pod hranici 51 Kč. Ztratila prakticky přesně totéž, co o týden dříve získala (26 haléřů) a stále se ale pohybuje okolo hranice 51 korun, kde byla i v průběhu velké části loňského podzimu.
Průměrná cena od začátku roku je výrazně zatížena vývojem v průběhu jara. Stále je proto prakticky přesně o 6 Kč nižší než loni. Protože ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je momentální cena o 3 Kč nižší, tak se rozdíl stále zvětšuje.
Pro příští týden se znovu prodlužuje platnost ceny 51 Kč za kilogram JUT.
-JS-
Africký mor prasat znovu na scéně
V České republice byl z pohledu AMP deset měsíců klid. Nenašlo se žádné uhynulé ani zastřelené zvíře s nálezem viru. Sice jsou občas zachycovány sérologicky pozitivní kusy, ale celkově bylo onemocnění v klidu. Od začátku letošního roku bylo dosud v obou uzavřených pásmech v Libereckém kraji vyšetřeno 1 379 ulovených divočáků a 34 nalezených uhynulých či sražených kusů. Veterinární správa už se pomalu chystala k redukci uzavřených pásem.
Čerstvě však byly nalezeny kosterní pozůstatky divokého prasete, u něhož byl potvrzen virus. Protože byly pozůstatky divočáka nalezeny v uzavřeném pásmu II v honitbě Dětřichov na Liberecku je jisté, že se nebudou zóny nikam dál rozšiřovat. Identifikovat stáří kadáveru je však komplikované a proto zatím není jasné, jaký vliv bude mít nález na jejich redukci.
V každém případě je pozitivní, že se v příhraniční oblasti na straně Polska, Německa i Česka vyvíjí situace stejně pozitivně jako u nás. V celé oblasti nejsou nacházeny žádné nové pozitivní případy.
Zdroj: SVS ČR
Ad-libitní krmení kojících prasnic má své výhody
Ve většině chovů je zažitý systém rozkrmování prasnic po porodu, který má zajistit dostatečný příjem krmiva tak, aby byla co nejlépe pokryta potřeba živin pro produkce mléka a zároveň přípravu prasnice na další reprodukci. Takový systém je obvykle spojen se systémy restringovaného krmení a zvyšujících se dávek resp. četnosti krmení. Podle posledních informací se ale zdá, že existuje také cesta ad-libitního krmení a podle výsledků se vůbec nezdá být špatná.
V rámci pokusu na toto téma byly prasnice rozděleny do skupin s tradičním krmením, s mechanickým ad-libitním krmením a ad-libitním krmením řízeným počítačem. Výsledky ukazují, že spotřeba krmiva v ad-libitních systémech byla nižší, než u tradičního systému, ale přírůstky selat ani ztráty hmotnosti prasnice se nijak nelišily. Ve výsledku to znamená, že v ad-libitních systémech bylo krmivo využito efektivněji a přírůstek přepočtený podle spotřeby krmiva je výrazně příznivější.. V rámci pokud se nelišily ani výsledky zabřezávání v následující paritě.
Zároveň ad-libitní systémy přinesly evidentní zlepšení v oblasti welfare. Prasnice při něm stráví mnohem více času "s hlavou v korytě" a je tedy aktivnější. Rozdíl byl patrný také u selat. Měly výrazně méně odřenin a poranění hlavy.
Zdroj: sciencedirect.com
Velký posun welfare v Dánsku
Ačkoli je Dánsko velmocí v produkci prasat, jsou jejich chovatelé pod velmi silným tlakem na zlepšování životních podmínek. Začátek letošního roku z tohoto pohledu patří k velmi významným momentům.
Už od roku 2019 bylo chovatelům doporučováno, aby prováděli kastraci se znecitlivěním. Od 1. března 2025 se toto doporučení mění na zákonnou povinnost. Chirurgická kastrace bude vyžadovat znecitlivění a následnou analgézii. Chovatelé musí být proškoleni a certifikováni. Zároveň jsou v Dánsku výrazně podporovány alternativní postupy, jako je imunokastrace a výkrm nekastrovaných kanců.
To však není jediné opatření, které letos vstoupilo v platnost. Od 1. ledna 2025 byl zaveden unikátní systém "poplatku" a kompenzací z hlediska krácení ocásků. Chovatelé, kteří ocásky krátí, přispívají povinně do fondu, ze kterého jsou finančně odměňováni ti, kdo chovají prasata s nezkrácenými ocásky. Cílem je dosáhnout 1 milionu prasat s intaktními ocásky do roku 2026 a 4 milionů do roku 2028. Protože je v Dánsku ročně vyprodukováno téměř 30 milionů prasat, je jasné, že se jedná o velmi komplikovaný problém.
Jeho řešení by měla napomoci také poslední velká změna - povinné chlazení stájí, kde jsou prasata ustájena skupinově. Od 1. března je v těchto stájích povinná instalace rozprašovačů vody. Cílem by mělo být snížení tepelného stresu a agresivity zvířat.
Zdroj: Danish Agriculture and Food Council