Prasata v novém roce mírně zlevňují
Ani vánoční svátky nepřerušily pokles ceny jatečných prasat v Německu. Pro příští týden se vyhlášená cena snižuje o 9 centů na 1,86€/kg JUT za tepla. Zřejmě se na tom stále podepisuje výpadek porážkových dní z přelomu roku. Přesně opačný vývoj je však možno sledovat v Dánsku, kde se cena po krátkém zakolísání vrátila zpět na 13,60 DKK (+30 ore).
Rekapitulace cen z ostatních zemí ukazuje, že v prvním týdnu roku 2020 byla situace celkem stabilní. Velcí producenti prasat (Španělsko, Holandsko, Belgie a Polsko) cenu neměnili. Mírný pokles zaznamenala Francie a Itálie.
U nás byl nový rok zahájen dalším zdražením jatečných prasat. Oproti stavu před svátky se cena zvýšila o 58 haléřů na 49,38 Kč/kg. Na takové úrovni ještě nikdy rok zahájen nebyl. Nejvýše byla cena v prvním lednovém týdnu v roce 2013, kdy mírně přesáhla 44 Kč. Předpovědi odborníků říkají, že i v roce 2020 zůstane cena na podobných úrovních, na jakých jsou nyní.
Snížení německé vyhlášené ceny má však odraz v cenách pro příští týden. Kostelecké uzeniny, Jatka Český brod a moravská jatka vyhlašují shodně 48 Kč/kg. Jatka Příbram a Blovice nabízejí chovatelům ještě o korunu méně.
-JS-
Africký mor si vybírá daň i v novém roce
Od listopadu 2018, kdy byl mor poprvé v Bulharsku zaznamenán, se rozšířil po celém území bez jakéhokoli geografického omezení. Bulharské úřady oznámily, že 3. ledna byl mor zachycen již na deváté komerční farmě. Tentokrát bylo třeba porazit 24 tisíc prasat a jde o třetí největší stádo postižené morem. Kromě těchto velkých podniků se mor nejčastěji vyskytuje v malých záhumenkových hospodářstvích. Celkové ztráty ve velkých podnicích zatím čítají více než 160 tisíc prasat. Počet utracených v malých hospodářstvích není znám.
Boj s morem se stupňuje i na sever od našich hranic. Po posledním posunu AMP v Polsku v průběhu prosince, se ohniska moru nacházejí jen přibližně 30 km od hranic s Německem. To jako jeden z největších evropských exportérů se obává, že by zavlečení nákazy mohlo zapříčinit zákaz vývozu vepřového masa do Asie. Proto již v prosinci oznámilo Braniborsko stavbu celé série plotů a nyní se k tomu připojilo i Sasko. Ploty mají omezit migraci černé zvěře.
Zdroj: ThePigSite
Selata mají rádi pestrost
Každý chovatel prasnic jistě ví, že jedním ze zásadních problémů je naučit selata přijímat pevnou potravu ještě před odstavem. Pokud se to v dostatečné míře podaří, zásadně to snižuje problémy spojené s odstavem - průjmy, propad příjmu potravy a pozastavení růstu. Proto jsou selatům v době kojení přidávány prestartery a množí se informace o tom, že jedním z pozitivních efektů volných porodních kotců je to, že se selata lépe naučí žrát s matkou.
Univerzita ve Wageningenu dlouhodobě pracuje na tom, aby pomohla právě s problémem příjmu pevné stravy před odstavem. Pokus ukázal, že velkou roli v učení hraje pověstná zvědavost prasat. Krmítka, do kterých byla dávána strava složená z různých komponentů (prestarter, obilné lupínky s medem, celer a oříšky) byla navštěvována 2,5 krát více než ta, kde byl jen prestarter. Selata krmená takto složeným krmivem navíc přirůstala o 29 g denně rychleji.
Po odstavu měla takováto selata vyšší příjem krmiva a nižší podíl selat s poškozením ocásků. Variabilní strava tak zřejmě může, alespoň částečně napomoci s řešením poodstavových problémů.
Zdroj: AllAboutFeed.net
Dojde na maso z laboratoře?
Podle zprávy mezinárodní poradenské firmy AT Kearney bude v roce 2040 až 60 procent veškerého masa pocházet z rostlinných produktů nebo z alternativní produkce v bioreaktorech. Živočišný průmysl je v poslední době stále častěji vnímán jako problematický z celé řady pohledů a tomu odpovídá nárůst popularity veganské, vegetariánské a flexitariánské stravy. Zda jde o dlouhodobý trend, nebo jen momentální vlnu popularity není jasné. Zdá se ale, že maso nad podobnými trendy zvítězí.
Otázkou však bude, jakým způsobem bude produkováno. Oproti konvenčně vyráběnému masu přináší veganské a kultivované maso řešení některých problematických otázek. AT Kearney proto předpovídá, že je jen otázkou času, než se to významně promítne také na trhu.
Prozatím je ale maso vyráběné v bioreaktorech stále doménou laboratorního výzkumu a v nejlepším případě se může objevit jako kuriozita. Cesta na stůl běžného spotřebitele je tak stále velmi nejistá.
Zdroj: Týden.cz
