Cesty přenosu afrického moru prasat

Jednou z hlavních starostí chovatelů prasat je momentálně snaha zajistit, aby mor nepronikl do komerčních chovů. Biologická ochrana je zcela jistě nezbytností. Existuje však celá řada otázek, které je třeba pro dokonalou ochranu stáda zodpovědět. Takovými otázkami jsou obiloviny použité v krmných směsích nebo například sláma.

V současné době právě probíhají žně a spoustu divokých prasat je možné nalézt na obilných polích. Mohou infikovaná prasata způsobit problémy právě prostřednictvím obilovin? Rozhodně největším nebezpečím je sláma. Při stlaní slámou je třeba zajistit, aby byla uskladněna tak, aby k ní divoká zvířata neměla přístup a nemohla ji infikovat v průběhu skladování. Riziko z využití slámy infikované ještě před žněmi nebo těsne po nich je však velmi malé. Přežívání viru ve slinách nebo ve výkalech infikovaných zvířat je uváděno na úrovni necelého měsíce. Rostlinné zbytky pak pro virus nepředstavují vhodnou živnou půdu. Po období alespoň 1 měsíce skladování bez přístupu zvířat by tedy měla být sláma bezpečná. Přesto je v infikovaných oblastech doporučeno slámu zaorávat a v žádném případě ji nepoužívat v chovech prasat.

Ještě jednodušší je situace v případě krmiv. Vzhledem k tomu, že se krmné směsi nevyrábějí z čerstvého obilí, je měsíční lhůta bez problémů dodržena. Navíc jsou obiloviny míchány a ošetřovány, takže se pravděpodobnost zavlečení moru touto cestou rovná prakticky nule.
Zdroj: Národní centrum tlumení AMP