Konec roku je komplikovaný
Chovatelé prasat ze sebou mají další nepříjemný týden. Obavy z dalšího poklesu ceny prasat se naštěstí nepotvrdily. Výskyt AMP ve Španělsku nemá v tomto okamžiku žádný bezprostřední vliv a cena v Německu zůstala beze změny (1,60 €/kg JUT za tepla). Přímo ve Španělsku se ale obchodování s jatečnými prasaty otřáslo. Cena propadla naráz o 10 centů. Na ostatních burzách je obrázek smíšený. V části zemí cena klesala (NL, PL, IT) a v části se držela (BE, FR, DK).
Velké drama se neodehrává ani na trhu se selaty. V Německu i Holandsku se cena neměnila. Pětadvacetikilová selata se prodávají za 44 resp. 37,50 €. Proti tomu v Dánsku selata zlevnila o 5 € na 45,50 € za sele o hmotnosti 30 kilogramů. Při přepočtu na shodnou váhu jako ve dvou zbývajících zemích se už cena v Dánsku blíží té Nizozemské.
Jako reakce na pokles cen v Německu v předchozím týdnu zlevnila jatečná prasata i u nás. Průměrná cena ve třídách SEU se dostala na 40,37 Kč/kg JUT za studena. Rozdíl mezi cenou v pololetí a nyní je prakticky 10 Kč (-21 %). Navíc je poměrně komplikovaná situace s odbytem, protože levné dovozové maso vytlačuje tuzemská prasata.
Pro příští týden se budou ceny zřejmě dál pohybovat mezi 39 a 40 Kč za kilogram JUT.
-JS-
Repopulace je znovu podporována
Ministerstvo zemědělství zveřejnilo pravidla pro uchazeče o národní dotace. Tak, jak je již tradicí, je to se zpožděním a chovatelé se tak dosud spoléhali jen na neoficiální informace. Materiál se naštěstí nijak zásadně nemění a tento postup je proto poměrně bezpečný (i když ideální ani zdaleka ne). Také v letošním roce zůstaly dotační tituly pro chovatele prasat prakticky beze změny. Platí to jak pro dotace na ozdravování (8.F.d.) tak i pro dotace na welfare (20.C). Jedinou výraznější změnou, která ale byla už uplatňována u loňských dotací, je nutnost dokládat u programu 20.C. to, že podnik žadatele není v obtížích.
Staronovou záležitostí, která se do zásad vrátila po ročním výpadku, je podpora repopulací. Tento program byl znovu otevřen v podobě v jaké byl předloni - to znamená v sazbovém režimu se čtyřmi odlišnými sazbami podle rozsahu repopulace. Novinkou je prodloužení doby po kterou může být repopulace prováděna. Od schválení ozdravného programu a zahájení repopulace je možné provádět ji až tři roky. Žádost se podává až při ukončení programu. Zásadní ale je, že tento program nesmí být aktivní souběžně s programem na ozdravování (8.F.d.).
Zásady také počítají s podáním žádosti o dotaci na ozdravování v termínu od 16.1. do 31.1. 2026. Na jejím základě bude vyplácena, obdobně jako letos, záloha.
Plné znění zásad najdete na webu MZe (https://mze.gov.cz/p...).
Zdroj: MZe
Počet pozitivních nálezů roste
Po první informaci nálezu divočáků pozitivních na africký mor prasat blízko španělské Barcelony přicházejí další hlášení. Počet nakažených divokých prasat už dosáhl čísla třináct. Naštěstí přicházejí i dobré zprávy. V nakažené zóně bylo otestováno všech 39 farem, které se tam nacházejí a na žádné z nich nebyl virus detekován. Také víc než tři desítky divočáků nalezené v regionu byly testovány bez nálezu.
Španělsko přijalo mnohem přísnější pravidla, než vyžadují ta evropská. Do celé infikované zóny byl zakázán vstup a do akce byly okamžitě nasazeny pohotovostní jednotky armády, policie i civilní garda, kteří dohlíží na jeho dodržování. Zároveň jsou dezinfikována veškerá vozidla vjíždějící nebo vyjíždějící z oblasti a je prohledáváno okolí kvůli uhynulé zvěři. Nasazeny jsou i drony s infrakamerami.
Španělské ministerstvo zemědělství informovalo, že několik obchodních partnerů zakázalo dovoz španělského vepřového. Žádná bližší informace o rozsahu těchto zákazů však zveřejněna nebyla.
Zdroj: NationalHogFarmer.com
Uhlíkový omyl
V poslední době se často zmiňuje zatížení životního prostředí chovem zvířat potažmo konzumací masa. S uhlíkovou stopou je to ale trochu jinak. Zemědělství je v ČR připisováno necelých 8 % z celkové uhlíkové stopy. To samo o sobě není mnoho, ale emise od zvířat (amoniak, matan) v tom navíc tvoří jen velmi malou část. "Když počítáme uhlíkovou stopu podniku, tak většina uhlíkové stopy souvisí s rostlinnou výrobou, s aplikací hnojiv a také s jejich výrobou." říká expert na uhlíkovou stopu Petr Koňata ze společnosti CI3.
Největším problémem jsou z pohledu uhlíku dusíkatá hnojiva. Používá se jich hodně a jsou do velké míry syntetická, vyráběná z fosilních zdrojů. Vyrábějí se z amoniaku, ten z vodíku a ten se dnes složitě získává ze zemního plynu. Chov zvířat má mnohem menší vliv a navíc může přispět k záměně části syntetických hnojiv za organická hnojiva.
Zdroj: Euractiv