Libovější a libovější

Tlak spotřebitelů na co nejlibovější maso není nic nového. Jeho výsledkem je snaha všech, kdo se na produkci podílejí o co nejnižší hřbetní špek. Směřují k tomu šlechtitelé, krmiváři i sami chovatelé tím, jak čím dál přesněji krmí. A výsledek je na informacích o klasifikaci prasat jasně patrný. Podíl libového masa neustále a velmi rychle roste. Dřív běžně používaný ukazatel toho, kolik zvířat v dodávce bylo klasifikováno ve třídách SEU, už dnes nikdo nepoužívá, protože do těchto tří tříd spadá 99 % dodaných zvířat.

Dokonce i informace o tom, kolik zvířat je ve dvou nejvyšších třídách (SE) ztrácí svoji hodnotu. I sem totiž už patří téměř 95 % zvířat. Přitom před deseti lety sem nepatřilo ani 89 % zvířat. Jen v samotné nejvyšší třídě S bylo v roce 2016 pouhých 30 % zvířat. Dnes je to přibližně dvojnásobek.



A to už asi jen pamětníci vědí, že stupnice byla původně jen pětistupňová (EUROP). Písmeno S bylo doplněno pro extrémně libová zvířata až dodatečně.

Zdroj: SZIF